Plné sklady citů
4 mladé tanečnice, 1 osmiletá holčička, 1 osmdesátidevítiletá babička Představení je mezigeneračním experimentem zkoumajícím aspekty ženství inspirované autentickými životními vzpomínkami staré paní. (babičky choreografky) „Příroda nás obdařila city, plnými sklady citů, ale někdy chybí kupec. Chceme věčně milovat, „chodit po vzduchu“. Jsme vášnivé loutky, avšak máme lstivé choutky. Nekonečný závod tužeb a snů. Naší zbraní je něha. Naivita kamenem úrazu. Potácíme se mezi chvílemi jistot, sebejistot a pochyb, úplné ztracenosti. Noříme se do svých pocitů. Chceme je pak sdílet a rozebírat v kruhu důvěrnic. Potom probrat jejich názory ještě v menším kruhu důvěrnic a nakonec zjistíme, že si stejně poradíme nejlépe samy. Mládí touží, stáří vzpomíná.“
Koncept, choreografie: Johana Pocková
Tvorba, interpretace: Inga Zotova-Mikshina, Sabina Bočková, Pavla Vařáková, Barbora Rokoszová, Matilda Maio, Jaroslava Pocková, Roman Zotov-Mikshin
Hudba: Martin Tvrdý
Light design: Robert Štěpánek
Světla: Karlos Šimek
Délka představení: 40 min.
Produkce: POCKetART z.s.
Finančně podpořili: Magistrát hl.m.Prahy, Ostružina z.s.
Podpořili: Venuše ve Švehlovce
RECENZE
„Plné sklady citů jsou sebevědomým divadlem naslouchání. Tedy i důvěry, něhy a společného prodlévání. Z toho důvodu zvládají střídání pocitů a nálad, jež se odráží v častých změnách světla. Důvodem, proč o nich píšu i po derniéře, je fakt, že pracují s tím, co je. Všechny, kdo čekají ideové konstrukty afektivity, odzbrojují Sklady svou civilností a přitakáním realitě. Nenutí mládí, aby chrlilo moudra, ani stáří, aby si pracně zakrývalo vrásky.“ (Kristýna Boháčová, Divadelní noviny, 31.3.2020)
Divadelní noviny
"Na české taneční scéně tak můžeme přivítat novou choreografickou naději (pozn..Johanu Pockovou). Jedná se o nesporně talentovanou a perspektivní mladou dámu, choreografku, tanečnici, stejně jako impresionantní performerku“ (Nina Vangeli, Divadelní noviny, 9.8.2018)
Divadelní noviny 2
